Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje obdrželo dne 26.04.2022 žádost od žadatele o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), v následujícím znění:
 
„Žádám Vás o odpovědi na mé následující dotazy k této situaci:
 1. Jaká je povolená rychlost osobních aut a nákladních aut v na mapě vyznačeném úseku nebo v různých jeho částech?
 2. Bylo v daném úseku prováděno měření rychlosti osobních a nákladních automobilů v letech 2015 – 2022? Kolik bylo provedeno takových měření a jaké byly výsledky?
 3. Je možnost omezení maximální povolené rychlosti v daném úseku dané komunikace? Tak aby se snížila hluková zátěž.
 4. Je možné na daném úseku umístit stacionární radar pro měření rychlosti? Mám na mysli úsekové měření s upozorněním pro řidiče. Co vše je potřebné udělat pro to, aby bylo úsekové měření (stacionární radar) na této komunikaci umístěno?
 5. Je možné jakýmkoliv způsobem reálně omezit rychlost daným úsekem projíždějících nákladních automobilů? Tak, aby byla snížena hluková zátěž.“
(dále jen "žádost")
 
Dopravnímu inspektorátu Karlovy Vary byla doručena od žadatele dvě podání mimo režim zákona č. 106/1999 Sb., která obsahovala dotazy ve stejném znění jako vyřizovaná žádost o informace. Tato podání byla postoupena k jednotnému vyřízení v rámci tohoto vyrozumění k žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.
 
Na základě doplňujících informací k žádosti, které obdržel povinný subjekt od žadatele dne 28.04.2022, byla otázka č. 2 žádosti změněna na požadavek na "souhrnnou informaci, jestli se na daném úseku vůbec měření provádělo".
 
Policie České republiky jako povinný subjekt podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. žádost posoudila a sděluje k výše uvedenému následující:
 
1. Jaká je povolená rychlost osobních aut a nákladních aut v na mapě vyznačeném úseku nebo v různých jeho částech?
 
Vyznačený úsek silnice I. třídy (I/6) se nachází mimo obec a je označen jako silnice pro motorová vozidla.
 
Poznámka: Dříve se jednalo o úsek dálnice D6, tedy s vyšší dovolenou rychlostí nežli je současný stav, tato úprava byla právě provedena i kvůli snížení hlukové zátěže z daného úseku komunikace.
 
Předmětné je upraveno v ust. § 18 odst. (3) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
Citace: (3) Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg, vozidla základní složky integrovaného záchranného systému a autobusu smí jet mimo obec rychlostí nejvýše 90 km/h; na silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 110 km/h a na dálnici rychlostí nejvýše 130 km/h. Řidič jiného motorového vozidla smí jet rychlostí nejvýše 80 km/h.
 
2. Souhrnná informace, jestli se na daném úseku vůbec měření provádělo.
 

Policie České republiky, v rámci běžného výkonu služby, při dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu provádí i náhodné měření rychlosti vozidel. Na předmětném úseku silnice I/6 se pravidelně formou skrytého dohledu provádělo měření rychlosti, provádí a dále se v této činnosti bude ve stejné intenzitě i pokračovat.
 

3. Je možnost omezení maximální povolené rychlosti v daném úseku dané komunikace? Tak aby se snížila hluková zátěž.
 
Předmětné je upraveno v ust. § 18 odst. (6) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
Citace: (6) Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2 lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavců 3 a 4 snížit. Jde-li o dálnici nebo silnici pro motorová vozidla bez směrově oddělených jízdních pásů, sníží se nejvyšší dovolená rychlost na nejvýše 90 km/h.
 
§ 61 odst. 2
(2) Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je úprava provozu na pozemních komunikacích provedená dopravními značkami, světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo dopravními zařízeními.
 
V přímé souvislosti uvádíme další ustanovení zákona:
 
§ 77 Místní a přechodná úprava provozu na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích
 
(1) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví
a) na dálnici ministerstvo,
b) na silnici I. třídy krajský úřad,
c) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a na veřejně přístupné účelové komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností,
d) drážní správní úřad, jde-li o užití dopravní značky „Výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný“ a „Výstražný kříž pro železniční přejezd vícekolejný“, světelný signál „Signál pro zabezpečení železničního přejezdu“ a signálů pro tramvaje na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací, které nejsou veřejně přístupné.
 
(2) Dotčenými orgány při stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace jsou
a) Ministerstvo vnitra, jde-li o dálnice,
b) policie, jde-li o silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace,
c) drážní správní úřad, jde-li o užití dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ před železničním přejezdem a dopravní značky „Železniční přejezd se závorami“, „Železniční přejezd bez závor“, „Návěstní deska“, „Tramvaj“ a „Dej přednost v jízdě tramvaji!“,
d) krajský úřad, jde-li o stanovení podle odstavce 1 písm. d) na silnici I. třídy, a
e) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o stanovení podle odstavce 1 písm. d) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci.
 
(3) Návrh stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo užití zařízení pro provozní informace podle odstavce 1 projedná příslušný správní orgán s dotčenými orgány. Nevyjádří-li se dotčený orgán do 30 dnů ode dne doručení návrhu stanovení, má se za to, že s návrhem stanovení souhlasí.
 
Závěrem k bodu 3: S ohledem na dopravní význam předmětné komunikace, tedy i dotčeného úseku, Policie České republiky další snižování rychlosti vnímá jako zcela nevhodné a nekomplexní řešení ve vztahu k hlukové zátěži. Doporučujeme se obrátit na XXX(vlastníka silnice I. třídy, potažmo jejího správce, tedy XXX) s požadavkem na provedení aktuální hlukové studie a na základě závěrů této studie navrhnout a zvolit jednotlivá konkrétní opatření (např. provedení výměny výplní stavebních otvorů nemovitostí s lepšími protihlukovými vlastnostmi nebo dostavba protihlukové stěny podél komunikace, atd.).
 
4. Je možné na daném úseku umístit stacionární radar pro měření rychlosti? Mám na mysli úsekové měření s upozorněním pro řidiče. Co vše je potřebné udělat pro to, aby bylo úsekové měření (stacionární radar) na této komunikaci umístěno?
 
Předmětné je upraveno v ust. § 79a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
Citace: § 79a Měření rychlosti vozidel
Za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je policie a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel. Obecní policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií, přitom postupuje v součinnosti s policií.
 
Výše uvedené ustanovení se týká i umístění stacionárních měřičů rychlosti, tedy i úsekového měření rychlosti.
 
Policie České republiky, v rámci běžného výkonu služby, při dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu provádí i náhodné měření rychlosti vozidel. Na předmětném úseku silnice I/6 formou skrytého dohledu. Tento postup zde považujeme s ohledem na bezpečnost provozu za současné doby jako zcela dostačující.
 
5. Je možné jakýmkoliv způsobem reálně omezit rychlost daným úsekem projíždějících nákladních automobilů? Tak, aby byla snížena hluková zátěž.
 
Povinný subjekt je toho názoru, že nikoliv. V dalším odkazujeme na odpověď na otázku č. 3 žádosti. Ke snížení hlukové zátěže doporučujeme postupovat viz. závěrem k otázce č. 3.

Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje obdrželo dne 13.05.2022  žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), s doplňujícími dotazy k předchozí žádosti v následujícím znění:
 
„1. Neměl by být řidič upozorněn na blížící se konec dálnice příslušnou dopravní značkou, typ Iz 1b?
 4. Vzhledem k možnosti snížení hlukové zátěže z předmětné komunikace, je možné na daném úseku umístění stacionárního radaru s upozorněním pro řidiče? Nikoliv z hlediska bezpečnosti silničního provozu, jak to posuzujete v odpovědi. Co vše je nutné udělat pro to, aby na daném úseku byl umístěn stacionární radar?
 5. Co vše je možné udělat pro to, aby v daném úseku předmětné komunikace byla dodržována maximální povolená rychlost nákladními automobily (80 km/h) a osobními automobily (110 km/h), ve smysl snížení hlukové zátěže pocházející z předmětné komunikace? Jaké kontrolní mechanismy existují a jaké jsou možnosti jejich implementace? Jaké státní organizace jsou zde účastníky a co konkrétně mohu udělat v dané otázce já jako občan.“
(dále jen "žádost")
 
Policie České republiky jako povinný subjekt podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. žádost posoudila a sděluje k výše uvedenému následující:
 
1. Neměl by být řidič upozorněn na blížící se konec dálnice příslušnou dopravní značkou, typ Iz 1b?
 
Povinný subjekt konstatuje, že dle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. K danému dotazu přesto uvádíme:
 
K zodpovězení této otázky je příslušné Ministerstvo vnitra, jelikož se jedná o dopravní značku na dálnici.
 
Předmětné je upraveno v ust. § 77 odst. (1) až (3) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
Citace: § 77 Místní a přechodná úprava provozu na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích
 
(1) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví
 
a) na dálnici ministerstvo,
b) na silnici I. třídy krajský úřad,
c) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a na veřejně přístupné účelové komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností,
d) drážní správní úřad, jde-li o užití dopravní značky „Výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný“ a „Výstražný kříž pro železniční přejezd vícekolejný“, světelný signál „Signál pro zabezpečení železničního přejezdu“ a signálů pro tramvaje na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací, které nejsou veřejně přístupné.
 
(2) Dotčenými orgány při stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace jsou
 
a) Ministerstvo vnitra, jde-li o dálnice,
b) policie, jde-li o silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace,
c) drážní správní úřad, jde-li o užití dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ před železničním přejezdem a dopravní značky „Železniční přejezd se závorami“, „Železniční přejezd bez závor“, „Návěstní deska“, „Tramvaj“ a „Dej přednost v jízdě tramvaji!“,
d) krajský úřad, jde-li o stanovení podle odstavce 1 písm. d) na silnici I. třídy, a
e) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o stanovení podle odstavce 1                písm. d) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci.
 
(3) Návrh stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo užití zařízení pro provozní informace podle odstavce 1 projedná příslušný správní orgán s dotčenými orgány. Nevyjádří-li se dotčený orgán do 30 dnů ode dne doručení návrhu stanovení, má se za to, že s návrhem stanovení souhlasí.
 
Dále odkazujeme na § 8 odst. (4) Provedení, význam, popřípadě užití informativních značek je uvedeno v příloze č. 5 Vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, „IZ 2a Silnice pro motorová vozidla – Na dálnici značka označuje zároveň konec dálnice“.
 
Dopravní značení IZ 2a je na předmětném místě, tedy rovný a přehledný úsek komunikace, osazeno vstřícně a je dostatečně a dobře viditelné pro všechny účastníky silničního provozu.
 
4. Vzhledem k možnosti snížení hlukové zátěže z předmětné komunikace, je možné na daném úseku umístění stacionárního radaru s upozorněním pro řidiče? Nikoliv z hlediska bezpečnosti silničního provozu, jak to posuzujete v odpovědi. Co vše je nutné udělat pro to, aby na daném úseku byl umístěn stacionární radar?
 
Opakovaně uvádíme, že předmětné je upraveno v ust. § 79a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
Citace: § 79a Měření rychlosti vozidel
Za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je policie a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel. Obecní policie tuto činnost vykonává výhradně na místech určených policií, přitom postupuje v součinnosti s policií.
 
Výše uvedené ustanovení se týká i umístění stacionárních měřičů rychlosti (zahrnuje i úsekového měření rychlosti). Tedy za účelem snížení hlukové zátěže není toto řešení přijatelné, a to s ohledem na znění zákona.
 
5. Co vše je možné udělat pro to, aby v daném úseku předmětné komunikace byla dodržována maximální povolená rychlost nákladními automobily (80 km/h) a osobními automobily (110 km/h), ve smysl snížení hlukové zátěže pocházející z předmětné komunikace? Jaké kontrolní mechanismy existují a jaké jsou možnosti jejich implementace? Jaké státní organizace jsou zde účastníky a co konkrétně mohu udělat v dané otázce já jako občan.
 
Ohledně řešení snížení hlukové zátěže pocházející z předmětné komunikace Vás opakovaně odkazujeme na komplexní řešení tohoto problému s vlastníkem komunikace, potažmo s jejím správcem tedy XXX.
 
Policie České republiky při dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu v daném úseku provádí pravidelné měření rychlosti a přestupky řeší dle platné legislativy. Rovněž při kontrolách nákladních vozidel v Karlovarském kraji Policie České republiky kontroluje z tachografu mimo jiné i rychlost nákladního vozidla na území České republiky.

zpracoval: kpt. Mgr. Pavel Žíha