Policie České republiky – KŘP kraje Vysočina
Žádost o poskytnutí obsahu spisu
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Krajské ředitelství policie kraje Vysočina obdrželo cestou elektronické podatelny povinného subjektu dne 17. listopadu 2022 podání označené jako žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákona 106/1999 Sb.,“), ve které požadujete:
„…žádám o následující informace k věci vedené pod č. j. KRPJ-83XXX/TČ-2022-161481:
1) soupis všech součástí spisu, včetně příloh, s uvedením data vložení do spisu;
2) usnesení o odložení věci.“.
Povinný subjekt sděluje, že se žádost o poskytnutí informace dotýká šetření, které vedl policejní orgán Krajského ředitelství policie kraje Vysočina (dále jen “povinný subjekt“), územní odbor Žďár nad Sázavou, oddělení hospodářské kriminality.
Povinný subjekt podle skutečného obsahu vyhodnotil podání žadatele jako žádost o nahlížení do trestního spisu. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů se tento zákon „nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.“ Zvláštním zákonem je považován zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“), kde je nahlížení do spisů upraveno v ustanovení § 65.
Bližším výkladem ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., je, že se tento zákon nevztahuje mimo jiné na poskytování informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. Z tohoto ustanovení vyplývá úmysl zákonodárce nezdvojovat právní úpravu pro získání informace, je-li komplexně upraveno její poskytování, včetně případného odepření a opravných prostředků. Právní úprava současně nevylučuje, aby zákonodárce upravil způsob poskytování informace včetně toho, komu je taková informace poskytnuta, v rozsahu zvláštních právních předpisů odlišně od obecného zákona č. 106/1999 Sb.
Současně platí, že v případě uplatnění žádosti označené jako žádost dle zákona č. 106/1999 Sb., na níž se však na základě ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. tato nevztahuje, je třeba postupovat přímo podle zvláštní úpravy, neboť skutečnost, že se podání posuzuje podle obsahu, je nejen zásadou správního práva, ale prostupuje celým právním řádem, (viz např. § 41 odst. 2 občanského soudního řádu, § 59 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. nebo § 37 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.). Opačný postup by byl jak v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, také by více zatížil samotného žadatele, který by musel svoji žádost uplatnit dle jiného právního předpisu, neboť jeho původní žádost musí být odmítnuta.
Zvláštními ustanoveními ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. je i ustanovení § 38 zákona č. 500/2004 Sb. a § 65 trestního řádu, které upravují problematiku nahlížení do spisu, neboť splňují podmínky stanovené v § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Takový závěr je potvrzen i judikaturou správních soudů. Současně platí, že za žádost o nahlédnutí do spisu je třeba považovat nejen takové žádosti, které směřují k získání celého spisu, ale i ty, jež umožňují žadatelům získat jeho podstatnou část. V souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího správního soudu, viz rozsudky 10 As 118/2018 ze dne 28. 11. 2018 a zejména 8 As 51/2019 ze dne 24. 9. 2020, je za takové žádosti třeba považovat jakékoliv žádosti, které se svým rozsahem blíží žádosti o poskytnutí celého spisu.
V souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 193/2014 ze dne 18. 1. 2018 je institut nahlížení do spisu podle ustanovení § 38 zákona č. 500/2004 Sb. a § 65 trestního řádu třeba chápat jako speciální vůči poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. Současně dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 118/2018 ze dne 28. 11. 2018 nemá význam ani to, že podání bylo nazváno jako žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
V § 65 trestního řádu je stanoveno, které osoby mají právo nahlížet do spisů, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si kopie spisů a jejich částí. K předmětnému trestnímu spisu nemáte postavení osoby uvedené v § 65 trestního řádu.
Povinný subjekt závěrem konstatuje, že ve věci vedené pod č. j. KRPJ-83XXX/TČ-2022-161481 jste byl v postavení oznamovatele a jako oznamovatel jste byl policejním orgánem dne 7. listopadu 2022 písemně vyrozuměn o odložení věci dle § 159a odst. 1) trestního řádu. Vámi požadované usnesení o odložení věci má právo obdržet dle § 159a odst. 6) trestního řádu pouze poškozený.
mjr. JUDr. Dana Čírtková, tisková mluvčí
8. únor 2023