Registrované skutky v ČR od roku 2017 – 2023 – vybrané TSK
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatelka požádala o následující informace:
„- Kolik trestných činů podvodu podle § 209 trestního zákoníku a trestných činů neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234trestního zákoníku bylo spácháno prostřednictvím internetu v rámci jednotlivých let 2017-2023 a jaký je celkový počet těchto trestných činů spáchaných v letech 2017-2023?
- Jaké množství jednání spadajících pod phishing bylo spácháno v jednotlivých letech 2017-2023?
- Dále Vás žádám o poskytnutí spisových značek řízení a soudů, ve kterých je nebo bylo projednáváno jednání označující jako phishing.“
Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. žádost posoudila a žadatelce k první otázce sdělila, že statistika kriminality Policie ČR (dále jen „SK“) sleduje druhy trestné činnosti podle takticko-statistických klasifikací (dále jen „TSK“). Kódy TSK 800 a více jsou kódy hospodářské trestné činnosti, tedy s obchodním nebo státním prvkem. Trestný čin podvodu podle § 209 trestního zákoníku je rozčleněn na TSK 511, 815, 830, 840, 841, 842, 843 a 844. Trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 trestního zákoníku je evidován pod TSK 838, ale od roku 2021 z ní byla nově vyčleněna nehospodářská forma pod TSK 509. Žadatelce byla poskytnuta statistická data, v nichž jsou pro získání kontextu uvedena základní data (celková kriminalita) a dále pro porovnání u každé vybrané TSK registrované skutky celkem (viz. příloha).
Ke druhé a třetí otázce povinný subjekt žadatelce uvedl, že SK neeviduje příznak „phishing“, eviduje pouze příznak, že trestný čin byl spáchán pomocí mobilního telefonu, pevné linky, internetu nebo ostatních sítí. SK definuje kyberkriminalitu jako skutky spáchané pomocí internetu a ostatních sítí. Skutky spáchané pomocí mobilního telefonu a hlasových služeb (pevná linka) do kyberkriminality nepočítá. Policie ČR těmito požadovanými informacemi nedisponuje a žádný právní předpis jí neukládá takové informace evidovat ani zpracovávat statistiky. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti, a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele.
Podle § 3 odst. 3 téhož zákona se informací rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.
Povinný subjekt je povinen informaci poskytnout, pokud jí disponuje. Tedy taková informace u povinného subjektu existuje, je dohledatelná na některém z nosičů informací, lhostejno zda v materiální/listinné či elektronické podobě. Jestliže však k odpovědi na žádost nestačí pouhé mechanické vyhledání údajů, ale je nutné s nimi provádět další zpracování nad rámec prostého vtělení do odpovědi (např. analýza, syntéza, komparace, indukce), jde o vytvoření nové informace. Na druhou stranu platí, že o vytvoření nové informace nepůjde, pokud jí sice povinný subjekt nedisponuje, ale podle právních předpisů jí disponovat musí (v takovém případě povinnému subjektu nezbývá, než informaci vytvořit a žadateli poskytnout).
Na základě výše uvedených skutečností povinný subjekt posoudil možnost poskytnutí informací požadovaných v žádosti ke druhé a třetí otázce a dospěl k závěru, že nemá povinnost tyto informace podle zákona č. 106/1999 Sb. poskytnout, jelikož povinný subjekt neeviduje statistické údaje u příznaku „phishing“, ze kterých by bylo možné jednoduchým mechanickým způsobem zjistit jednotlivé požadované údaje. Aby byla zpracována skutečnosti odpovídající odpověď, bylo by třeba nahlédnout do všech spisů, které Policie ČR v daném období vedla, vyhodnotit a analyzovat tyto spisy z pohledu položených otázek. Spis by musel být prohlédnut a informace z něj by musely být dále zpracovávány, vyhodnocovány a porovnávány. Z tohoto důvodu považuje povinný subjekt požadované informaci ve druhé a třetí otázce žádosti žadatelky za požadavek na vytvoření nové informace.
Povinný subjekt konstatuje, že informacemi ve smyslu výše popsaného zákonného ustanovení, kterých se žadatelka domáhala, nedisponuje a pro jejich zodpovězení by je musel nově vytvořit rozsáhlou analýzou existujících spisů. Na takovou činnost se však informační povinnost nevztahuje a žádný právní předpis zároveň povinnému subjektu neukládá povinnost požadovanou informací disponovat.
pplk. Mgr. Lucie Dvořáková, 24. 5. 2023