Odposlechy
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požádal o následující informace:
„Na základě zákona o veřejném přístupu k informacím, se chci zeptat na data k letům
2022, 2021, 2020, 2019, 2018, a to:
- Kolik bylo v těchto letech povoleno odposlechů
- Kolik jich bylo shledáno, jako neodůvodněných
- Kolik osob bylo informováno, že byl nařízen jejich odposlech a byl shledán, jako
neodůvodněný.“
Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. žádost posoudila a k jednotlivým dotazům sdělila následující informace:
K první otázce uvedla, že úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky zpracovává za každý kalendářní rok Analýzu odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí dle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací Policií ČR (dále jen „analýza“), ve které jsou mimo jiné uvedeny počty povolených odposlechů.
Poté, co analýzu obdrží její zákonní adresáti a seznámí se s ní, ji Ministerstvo vnitra zveřejňuje na svých webových stránkách. Poslední zveřejněná, je analýza za rok 2021, dostupná na https://www.mvcr.cz/clanek/odposlechyzaznamy-telekomunikacniho-provozu-a-sledovani-osob.aspx , kde naleznete analýzy i za roky 2020, 2019 a 2018. Analýza za rok 2022 zatím není k dispozici.
Ke druhé a třetí otázce povinný subjekt uvedl, že těmito informacemi nedisponuje, jelikož o tom, zda byl odposlech vydán v rozporu se zákonem, vydává v dané věci Nejvyšší soud usnesení. Tedy případné statistické údaje jsou v gesci Nejvyššího soudu.
Povinný subjekt disponuje pouze statistickými údaji nařízených odposlechů, které policejní orgán pravomocně skončil a dle § 88 odst. 8 trestního řádu, jenž praví: „Státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvého stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Předseda senátu soudu prvního stupně podá informaci bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle § 174 odst. 2 písm. e)“, má tedy policejní orgán povinnost informovat dotčenou osobu, viz analýza bod 4.2.7.
Dále povinný subjekt disponuje údaji na základě § 88 odst. 9 trestního řádu, jenž praví: „Informaci podle odstavce 8 předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán nepodá v řízení o zločinu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, spáchaném organizovanou skupinou, v řízení o trestném činu spáchaném ve prospěch organizované zločinecké skupiny, v řízení o trestném činu účasti na organizované zločinecké skupině (§ 361 trestního zákoníku), v řízení o trestném činu účasti na teroristické skupině (§ 312a trestního zákoníku) nebo pokud se na spáchání trestného činu podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízení doposud pravomocně skončeno, nebo pokud je proti osobě, jíž má být informace sdělena, vedeno trestní řízení, anebo pokud by poskytnutím takové informace mohl být zmařen účel trestního řízení, včetně řízení uvedeného v odstavci 6, nebo by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv a svobod osob.“, viz analýza bod 4.2.7.
pplk. Mgr. Lucie Dvořáková, 9. 1. 2024