Expozice Síň slávy Policie České republiky byla slavnostně otevřena 11. ledna 2024 za účasti policejního prezidenta Martina Vondráška, představitelů Policie ČR, oceněných osobností a dalších významných hostů. Stala se tak jednou ze stálých expozic Muzea Policie ČR.  

V rámci Policie České republiky je od roku 2000 vyhlašována prestižní cena Policista roku. V té jsou v několika kategoriích oceňováni nejlepší policisté a občanští zaměstnanci policie. Od roku 2010 se její nedílnou součástí stala také kategorie Síň slávy Policie České republiky, do které jsou uváděny významné osobnosti policejního světa s vysokým profesním a morálním kreditem, jež se svojí celoživotní prací zasadily nejen o šíření dobrého jména Policie České republiky, ale také o její neustálý rozvoj.

V Síni slávy je prozatím 13 osobností. Většina z nich již není v aktivní službě, přesto jejich jména stále rezonují nejen v policejní sféře. Do podvědomí široké veřejnosti se dostali například bývalí kriminalisté – legendy pražského oddělení vražd Jan Štoček a Josef Lotes, policejní prezidenti Jiří Kolář a Oldřich Martinů nebo ikony pražské policie Radislav Charvát, Zdeňka Brotánková či Ivo Smékal. Své zasloužené místo mají v Síni slávy také potápěč Josef Kotlan nebo osobní ochránce Miroslav Kuneš. Kriminalistický ústav zde má dva zástupce – experta v odvětví kriminalistické chemie Pavla Tomíčka a expertku v odvětví kriminalistické antropologie Hanu Eliášovou. „Jsem hrdý, že dva naši, dnes již bývalí, kolegové jsou mezi takto významnými osobnostmi. Oba pracovali v Kriminalistickém ústavu čtyři desítky let a mají velký podíl na rozvoji kriminalistické chemie a kriminalistické antropologie v Policii České republiky,“ uvedl ředitel ústavu Ľuboš Kothaj. Hana Eliášová i Pavel Tomíček se slavnostního otevření nové expozice zúčastnili a neskrývali radost. „Je pro mě samozřejmě velká čest mít svoji fotografii v expozici policejního muzea, protože těch významných osobností, které by si toto ocenění zasloužily, jen které já jsem měl možnost poznat, je řada. Velmi často vzpomínám na dobu svého působení v Kriminalistickém ústavu a musím přiznat, že jsem nikdy nelitoval, že jsem na počátku své kariéry nepřijal lukrativní nabídku práce v lékárně, ale rozhodl se věnovat zkoumání drog,“ řekl s úsměvem Pavel Tomíček, který se boji proti drogové kriminalitě věnoval 38 let. „Když jsem se před lety dozvěděla, že získám toto ocenění, tak jsem tomu do poslední chvíle nevěřila. Moc si toho vážím a mám radost, že expozice Síň slávy v muzeu vznikla,“ řekla s dojetím Hana Eliášová. 

V expozici lze také spatřit významná policejní ocenění, která uděluje policejní prezident a jeho náměstci – služební medaile, pamětní bodák nebo kord, stejně tak medaile udělované krajskými policejními řediteli. Čestné místo zde mají také „tři králové“ československé kriminalistiky – Josef Ježek, Oldřich Pinkas a Josef Povondra.

Profesní představení osobností Kriminalistického ústavu

RNDr. Pavel Tomíček, plk. v. v.        
Doktor Pavel Tomíček, plukovník ve výslužbě, byl uveden do Síně slávy Policie ČR v roce 2013. V Kriminalistickém ústavu pracoval 38 let jako expert v odvětví kriminalistické chemie. Do civilu odešel v roce 2014 z pozice vedoucího oddělení chemie a fyziky, v jehož čele stál 22 let.
Je absolventem Farmaceutické fakulty v Bratislavě. Po svém nástupu do Kriminalistického ústavu pomohl vytvořit samostatné oddělení chemie a fyziky. Celý svůj profesní život zasvětil zkoumání drog a analýze léčiv. Specializoval se na profilování drog pro potřeby orgánů činných v trestním řízení, určování kvalitativního a kvantitativního množství jak syntetických, tak i přírodních drog, dále na problematiku prekurzorů a s tím související výrobu drog. Za jeho přispění se oblast chemických zkoumání v kriminalistice výrazně rozvinula, zdokonalily se používané metody a postupy.
Zastával významnou roli v oblasti aplikovaného výzkumu, byl např. spoluřešitelem výzkumného úkolu, v rámci kterého byl vyvinut speciální databázový produkt Drogis, včetně sbírky tablet a kapslí hromadně vyráběných léčivých produktů a extáze. Data sbírky jsou dnes součástí nové databáze CHEMIS, která stále slouží k rychlé identifikaci neznámých vzorků léčiv či omamných a psychotropních látek. Dále byl vedoucím výzkumného projektu „Pervitin a profilování drog“, jehož výsledky byly uznány i v zahraničí. Na základě úspěchu tohoto projektu byli čeští znalci vybráni do mezinárodního výzkumného projektu Evropské unie CHAMP, který byl zaměřen na metody profilování extáze a pervitinu.   
Byl aktivním členem skupin „Včasné varování před nebezpečím nových látek a nových syntetických drog“ a „Metamfetamin“ Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti Úřadu vlády České republiky. Členové těchto skupin přispívají k úpravě zákonů
a nařízení vlády, čímž se podílejí na formování legislativy v problematice drog. 
Za dobu své aktivní služby zpracoval řádově tisíce znaleckých výstupů pro účely trestního řízení a svým profesionálním vystupováním u soudů a precizní obhajobou posudků zvyšoval úroveň znalecké činnosti Policie ČR. Značné úsilí věnoval osvětě v boji proti drogové kriminalitě a vzdělávání policistů. Velice úzce spolupracoval s Národní protidrogovou centrálou, ale i s ostatními celorepublikovými útvary a složkami Policie ČR.

RNDr. Hana Eliášová, Ph.D., plk. v. v.
Doktorka Hana Eliášová, plukovnice ve výslužbě, byla uvedena do Síně slávy Policie ČR v roce 2017. V Kriminalistickém ústavu pracovala 41 let jako expertka v odvětví kriminalistické antropologie. Do civilu odcházela v roce 2016 z pozice vedoucí oddělení antropologie
a biologie.
Je absolventkou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, kde vystudovala obor odborná biologie – antropologie. Do Kriminalistického ústavu nastoupila v roce 1975. Stála u zrodu kriminalistické antropologie v České republice jakožto odvětví zkoumání, které využívá poznatky antropologie a soudního lékařství pro účely forenzní praxe. Za jejího přispění se oblast antropologického zkoumání v kriminalistice výrazně rozvinula, zdokonalily se nejen stávající, ale zavedly se i nové metody a postupy zkoumání.
Celý svůj profesní život se specializovala na identifikaci kosterních pozůstatků s využitím osteologické a odontologické expertizy, prováděla superprojekční nastavení a rekonstrukce obličeje, dále portrétní identifikace živých osob pomocí fotografie (fotokomparace) a trichologické expertizy. Kromě zkoumání kosterních pozůstatků pro účely trestního řízení se věnovala také zkoumání historických kosterních nálezů. Prováděla např. analýzu pozůstatků Jošta a Prokopa Lucemburských, analýzu zubů nalezených v terezínském ghettu, analýzu vlasů Boženy Němcové, analýzu trichologického materiálu z archeologického naleziště ve Zličíně či zkoumání tsants – malých preparovaných indiánských hlaviček pocházejících z Jižní Ameriky, které jsou v depozitu Náprstkova muzea v Praze.
Aktivně se zapojovala do výzkumné činnosti. V rámci Bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ČR byla např. řešitelkou či spoluřešitelkou výzkumných úkolů Aplikace digitalizátoru Cyberware ve forenzní praxi – počítačová 3D superprojekce, Vliv exogenních a endogenních faktorů na lidský trichologický materiál či grantového projektu Faciální 3D rekonstrukce. Spolu s dalšími odborníky se podílela na vytvoření Digitálního atlasu pro taxonomickou determinaci trichologického materiálu zvířecích chlupů, který je jedinečný v Evropě a byl kladně hodnocen odborníky Evropské sítě forenzních institucí.
Za dobu své aktivní služby uskutečnila stovky přednášek pro policisty, reprezentovala Kriminalistický ústav na mezinárodních konferencích a publikovala desítky odborných článků, některé např. i v prestižním odborném časopisu Forensic science International.

Fotografie: archiv Muzea Policie ČR

pplk. Mgr. Petra Srnková
Kriminalistický ústav Policie ČR
15. ledna 2024