Žadatel se domáhal následujících informací:

„ 1. Jaký postup Krajského ředitelství policie (dále jen „zaměstnavatel“) následuje poté, co obdrží v únoru 2024 žádost příslušníka zproštěného výkonu služby v roce 2023 (dále jen „příslušník“) o vyplacení náhrady za nevyčerpanou dovolenou za kalendářní rok 2022 (dále jen „náhrada“)?

2. Má příslušník nárok na vyplacení náhrady ze strany zaměstnavatele?

3. V případě kladné odpovědi na otázku pod bodem 2., jakým konkrétním postupem bude proveden výpočet náhrady, za jaké období bude pro tento výpočet stanoven průměrný služební příjem?

4. V případě kladné odpovědi na otázku pod bodem 2., v jaké procentní výši vypočtené náhrady?

5. V kladné odpovědi na otázku pod bodem 2., je výše vypočteného nároku při jeho vyplacení krácena z jiného důvodu než z důvodu povinných odvodů, pokud ano, z jakého konkrétního důvodu?

6. V případě záporné odpovědi na otázku pod bodem 2., z jakého konkrétního důvodu?

7. Při ukončení služebního poměru příslušníka v období po 01.01.2024, má příslušník nárok na vyplacení náhrady ze strany zaměstnavatele?

8. V případě kladné odpovědi na otázku pod bodem 7., v jaké procentní výši vypočtené náhrady?

9. V případě kladné odpovědi na otázku pod bodem 7., je výše vypočteného nároku při jeho vyplacení krácena z jiného důvodu než z důvodu povinných odvodů, pokud ano, z jakého konkrétního důvodu?

10. V případě záporné odpovědi na otázku pod bodem 7., z jakého konkrétního důvodu?

11. Jakým konkrétním postupem je u policisty ve výkonu služby (dále jen „policista“) proveden zaměstnavatelem výpočet služebního příjmu za dobu čerpání dovolené za kalendářní rok 2022 při jejím čerpání v prosinci 2023 (dále jen „výpočet služebního příjmu“) a za jaké období bude pro tento výpočet stanoven průměrný služební příjem?

12. Pokud se období, z něhož se provádí výpočet náhrady pro příslušníka, a období, z něhož se provádí výpočet služebního příjmu policisty, odlišují, z jakého konkrétního důvodu?

13. Má výsledek trestního řízení vedeného proti příslušníkovi vliv na vznik či zánik nároku na vyplacení plné výše náhrady ze strany zaměstnavatele a z jakého důvodu?“

Policie České republiky poskytla žadateli následující informace a doprovodné informace.:

Ad 1. Informace požadovaná v tomto bodu žádosti neodpovídá pojmu informace, jak ho definuje ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle tohoto ustanovení se pro účely uvedeného zákona informací rozumí „jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního“. Podatelem požadovaná informace nemá takový charakter. Podatel v tomto bodu své žádosti konstruuje hypotetickou situaci a žádá povinný subjekt, aby tuto konstrukci posoudil a vyslovil právní názor ohledně postupu krajského ředitelství policie v této situaci. Takovou povinnost však zákon č. 106/1999 Sb. povinnému subjektu neukládá. Ustanovení § 2 odst. 4 tohoto zákona stanoví, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.   

Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 106/1999 Sb. a kterým bylo ustanovení § 2 odst. 4 do tohoto zákona vtěleno (sněmovní tisk č. 991 IV. volebního období Poslanecké sněmovny) uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvlášť časté jsou v této souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpracování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě své informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu.“

Komentář k zákonu o svobodném přístupu k informacím (Adam Furek, Lukáš Rothanzl, Tomáš Jírovec: Zákon o svobodném přístupu k informacím, Nakladatelství C. H. Beck, Praha, 2016, str. 77) uvádí, že „pod dotazy na názory se nejčastěji řadí žádosti o poskytnutí právních výkladů a stanovisek“ a že „povinnost poskytovat právní výklady v režimu zákona č. 106/1999 Sb. neexistuje“. Odvolává se přitom například na rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky č. j. 1 As 28/2010 – 86 ze 17. června 2010, který v odst. 46 svého odůvodnění praví: „Účelem výluky dotazů na názor povinného subjektu z působnosti zákona o svobodném přístupu k informacím je zabránit tomu, aby se jednotlivci obraceli na povinné subjekty s žádostmi o právní rady, předběžné posouzení či hodnocení záměrů těchto osob apod. Právo na informace zahrnuje pouze poskytování informací, nikoliv jejich interpretaci či hodnocení ze strany povinných subjektů.“

Ad 2. Ano. Pokud příslušník Policie České republiky (dále jen „policista“) nemohl dovolenou vyčerpat do konce následujícího kalendářního roku, náleží mu za ni náhrada ve výši služebního příjmu, který odpovídá době nevyčerpané dovolené.

Ad 3. a 4. Viz ad 1. Mimo režim zákona č. 106/1999 Sb. povinný subjekt sdělil žadateli, že při zjišťování průměrného služebního příjmu policisty se postupuje podle ustanovení §§ 351 – 362 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

Ad 5. Viz ad 1. Mimo režim zákona č. 106/1999 Sb. povinný subjekt sdělil žadateli, že srážky ze služebního příjmu upravuje ustanovení § 130 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.  

Ad 6. Odpověď ad 2. je kladná. 

Ad 7. Ano. Viz ad 2.      

Ad 8. Viz ad 1., 3. a 4.

Ad 9. Viz ad 1. a 5.

Ad 10. Odpověď ad 7. je kladná.

Ad 11. a 12. Viz ad 1., 3. a 4.

Ad 13. Policista, který je zproštěn výkonu služby, má nárok na služební příjem ve výši 50 % služebního příjmu odpovídajícího průměrnému služebnímu příjmu. Jestliže se v řízení o kázeňském přestupku, o jednání, které má znaky přestupku, anebo o trestném činu neprokáže policistovi vina, doplatí se mu část služebního příjmu, o niž mu byl služební příjem zkrácen. Stejně tak mu bude doplacena náhrada za nevyčerpanou dovolenou

PhDr. Jiří Vokuš, 18. dubna 2024