Policie České republiky – KŘP Zlínského kraje
Uctili jsme památku padlých četníků
VSETÍNSKO: Před budovou Územního odboru Vsetín se uskutečnil pietní akt.
V pátek 3. května dopoledne se před Územním odborem ve Vsetíně uskutečnil pietní akt za pět četníků, kteří položili svůj život během II. světové války. Pietní akt se konal u příležitosti 79. výročí osvobození města Vsetína a současně u příležitosti 77. výročí prvního odhalení pamětní desky padlých četníků.
Pamětní deska příslušníkům četnictva byla poprvé odhalena 4. května 1947 na budově Okresního národního výboru u vchodu k okresnímu velitelství SNB ve Vsetíně a podle dostupných informací byla sejmuta v polovině 60. let, když se stěhovalo okresní velitelství Sboru národní bezpečnosti do nové budovy v ulici Hlásenka ve Vsetíně.
Pamětní desku jsme nalezli na podzim roku 2015 ve sklepení budovy Policie ČR Územního odboru Vsetín, zrekonstruovali ji a rok později ji nainstalovali na budovu, tak aby měla své důstojné a čestné místo. Nutno také podotknout, že v rámci Krajského ředitelství policie Zlínského kraje se jedná o jediné pietní místo, které máme, a na které jsme patřičně hrdí.
Dnešního vzpomínkového aktu se zúčastnil ředitel Krajského ředitelství policie Zlínského kraje plk. JUDr. Jaromír Tkadleček MBA, starosta Vsetína pan Jiří Čunek, vnučka jednoho z padlých četníků (poručíka Rudolfa Gureckého) paní Drahomíra Kašparovská a také zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu a policejních veteránů. Památku uctili svojí přítomností i ředitelé městských policií, policisté Krajského ředitelství policie Zlínského kraje a další hosté.
„Z celkového počtu 60 členů bezpečnosti v okrese jich bylo 15 žalářováno a 5 pak se nedočkalo osvobození. Jedním z prvých, které katané odstranili, byl vrch. strážm. Vavřinec Míša, velitel četnické stanice ve Valaš. Polance, který byl pro nepřátelské chování k rajchu 27. června 1940 zatčen, uvězněn a 28. 2. 1945 zemřel v konc. táboře v Grussenu. Druhou obětí byl vrch. stržm. Josef Znoy, velitel stanice ve Vel. Karlovicích. Zradou těch, jimž důvěřoval dostal se 28. října 1941 do rukou gestapa a 7. května 1942 v Mauthausenu popraven. Další obětí zrady se stal štstržm. Ludvík Bača z Hošťálkové, který za to, že všem potřebným osobám poskytoval úkryt, stanul za heydrichiády i se svou manželkou na popravišti. Čtvrtým byl známý por. Rudolf Gurecký, okresní velitel na Vsetíně, neúnavný ilegální pracovník a pomocník štábu I. part. brigády Jana Žižky. 5. ledna 1945 při rozsáhlém zatýkání na Vsetíně prchá do hor k partyzánům, odtud je však vylákán do Brna, kde je 28. března zatčen a začátkem dubna končí svůj život v plynové komoře v Mauthausenu. Poslední obětí byl polic. stržm. Ivan Tomišín, syn Podkarpatské Rusi. V roce 1938 bojoval ve svazku SOS proti Maďarům. Byl těžce zraněn a o uzdravení prošel obsazeným územím a hlásil se v Praze znovu do služeb vlasti. Byl přidělen na Vsetín. V den osvobození Vsetína plně rozkaz, na němž závisely životy mnoha rukojmí v Luhu, byl ustupujícími esesáky zastřelen.“ (Průlom. List valašského lidu. Vsetín 1. května 1947, č. 18, s. 4)
3. května 2024, mjr. Mgr. Simona Kyšnerová
pietní akt
pietní akt
pietní akt
pietní akt
pietní akt
pietní akt
pietní akt
pietní akt