Taser
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatelka požádala o následující informace:
„Dobrý den, vážený pane/vážená paní,
obracím se na Vás s prosbou o zodpovězení některých otázek a žádostí o poskytnutí informací
podle Zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších
předpisů.
V rámci mého doktorského univerzitního průzkumu Vás žádám o poskytnutí následujících
informací, pokud jsou dostupné a pokud mi je v souladu s právním hlediskem a případnou
ochranou utajovaných informací můžete sdělit.“
Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. posoudila předmětnou žádost a poskytuje žadatelce následující informace:
1. Kolik kusů donucovacího prostředku taser je nyní (celorepublikově) ve výbavě – jednotlivě v krajích (případně kolik kusů hlavic a jakých typů nejčastěji) a jaké verze (modely) jsou aktuálně používané? Zda je zařazen i nejnovější smart model T10?
Seznam používaných paralyzérů Taser včetně typů je uveden v příloze.
Nejčastěji používané typy hlavic jsou hlavice zásahová XP zelená (určená primárně do služby) a hlavice simulační modrá (na trénink).
Nejnovější typ paralyzéru Taser Smart model T10 u Policie ČR v současnosti není ve výbavě.
2. Jaký je současný systém výcviku a služební přípravy na donucovací prostředek taser – jaké jsou finanční náklady na výcvik jednotlivce, na nákup jednoho zařízení a hlavic (a jakých typů), na základě jakých materiálů probíhá výcvik (uživatelské příručky a materiály výrobce nebo vlastní materiály instruktorů, kteří vytváří konkrétní obsah), případně jaká nejaktuálnější verze metodiky (posledního znění vzdělávacího programu či jiného podobného dokumentu) k používání taser je k dispozici (a pokud je to z právního hlediska možné – lze ji zaslat v příloze?). Jak výcvik probíhá – jak dlouho trvá vstupní či opakované školení, jaká je jeho frekvence za časový úsek, jaký je systém proškolení, probíhají v rámci něho i cvičné výstřely? Expozice výboji jsou pro školence dobrovolné?
Systém, organizace a výcvik v použití distančního elektrického paralyzéru (dále také „paralyzér“ a „DEP“) je v souladu s ustanovením § 51 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky a na základě zmocnění policejního prezidenta uvedeného v čl. 17 odst. 3 závazného pokynu policejního prezidenta č. 4/2009 (viz příloha č. 1 a 2), o provádění služební přípravy příslušníků Policie České republiky upraven pokynem ředitele Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy (dále také „ÚPVSP") č. 6/2023, k organizaci a výcviku v použití distančního elektrického paralyzéru (viz příloha č. 3).
Konkretizace výcviku (vzdělávacích aktivit a služební přípravy) v použití paralyzéru byla stanovena obdobně jako u služební zbraně (vstupní vzdělávací aktivita - a následná každoroční povinnost výcviku uživatelů a instruktorů v rámci služební přípravy).
Obsah služební přípravy a vzdělávacích aktivit pro oblast paralyzéru upravuje podle aktuálních potřeb ÚPVSP. Obsah vzdělávacích aktivit je konkrétně stanoven vzdělávacími programy. Vstupní vzdělávací aktivita pro uživatele i instruktora je na dva dny celkem 15 hodin. Časová dotace na následné zajištění služební přípravy v použití DEP je pro policisty zpravidla plánována pro pracovní den s dobou služby 7,5 hodiny. Čistý výcvikový čas je zpravidla polovina z časové dotace. Příslušné vzdělávací programy pro uživatele i instruktory jsou pro realizaci vzdělávací aktivity závazné a přikládáme je v přílohách č. 4 a 5.
Uživatel nebo instruktor v rámci vzdělávací aktivity vystřelí minimálně dvě hlavice a počínaje následujícím rokem po absolvování vzdělávací aktivity je povinen zúčastnit se minimálně jedenkrát ročně v rámci služební přípravy výcviku, při kterém vystřelí minimálně jednou. Expozice výboji nejsou po účastnících vyžadovány.
Cena jednoho paralyzéru je aktuálně 39 325 Kč za 1 ks. Hlavice byly při posledním nákupu v roce 2023 pořízeny v cenách; hlavice zásahová XP 7,6 m zelená za 1 476,20 Kč za 1 kus a hlavice simulační 6,4 m modrá za 1 282,60 Kč za 1 kus.
3. Jaký je rozdíl výcviku na používání střelné zbraň a taser – z hlediska doby trvání vstupního a opakovaného školení, i z hlediska finančních nákladů na jednotlivce?
Systém výcviku a získání kvalifikace v použití střelné zbraně a DEP jsou obdobné. Kurz před přidělením služební zbraně trvá 3 dny, kurz na DEP 2 dny. Se služební zbraní policista plní každý rok v rámci služební přípravy prověrky dle stanovených kritérií. S DEP policista provádí v rámci služební přípravy každý rok výcvik.
K části otázky týkající se finančních nákladů na jednotlivce: Povinný subjekt statisticky nesleduje a nevykazuje požadované údaje. Nedisponuje proto požadovanou statistikou a žádný právní předpis mu neukládá, aby jí disponoval. Vytvoření takové statistiky by předpokládalo rozsáhlou analýzu spisového materiálu vedeného útvary Policie České republiky od zavedení distančního elektrického paralyzéru do vybavení jejich příslušníků až do současnosti. Zákon č. 106/1999 Sb. neukládá povinnému subjektu takovou povinnost. Ustanovení § 2 odst. 4 tohoto zákona stanoví, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
4. Jak probíhá výcvik lektorů na prostředek taser a jaká je certifikace těchto instruktorů – kde jsou instruktoři školeni (kurzy pořádané výrobcem?), jsou také seznámeni s účinky výboje na vlastním těle? Kolik jich v současné době je (certifikovaných) a je jich početně dostatek?
V rámci celé Policie České republiky působí „lektoři“ - specialisté odbornosti DEP pro školení instruktorů DEP. Lektoři jsou jmenováni ředitelem ÚPVSP a školeni v rámci standardů společnosti AXON (celkem 9 lektorů). ÚPVSP zajišťuje účast lektorů na kurzu MASTER NSTRUCTOR SCHOOL. Lektoři se zúčastňují výcviku pro lektory pořádaného ÚPVSP. Instruktoři DEP jsou zároveň instruktory služební přípravy. V současné době je cca 250 instruktorů DEP. Za organizaci, služební přípravy a počet instruktorů DEP odpovídá ředitel příslušného útvaru policie.
5. Kolik příslušníků policie z celkového počtu bylo dosud v používání taser vyškoleno?
Počet vyškolených příslušníků policie v používání DEP TASER (uživatel, instruktor): Od 4. 1. 2013 do 18. 4. 2024 bylo proškoleno 6 782 příslušníků.
6. Jsou zaznamenána jakákoliv zranění při výcvikových expozicích v rámci školících kurzů na prostředek taser? Pokud ano, jaká a jejich četnosti. (S výjimkou očekávaných drobných kožních penetrujících poranění či elektrotermických změn na kůži.)
ÚPVSP, stejně jako celá Policie ČR a ostatní bezpečnostní sbory, vede evidenci o veškerých poškozeních zdraví (úrazech) příslušníků (i když zde nenastala neschopnost ke službě) a pořizuje záznamy a vede dokumentaci o všech služebních úrazech, při nichž vznikla neschopnost ke službě delší než 3 kalendářní dny, nebo došlo k úmrtí příslušníka – tedy včetně případných poškození zdraví, uvedených v dotazu.
Tyto povinnost ukládá § 90 zákona 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Další povinnosti v této souvislosti ukládá i nařízení vlády 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Evidence a řešení úrazu probíhá přitom kompletně elektronicky v rámci systému ETŘ.
V rámci školících kurzů organizovaných ÚPVSP do současné doby neevidujeme žádný úraz vzniklý při expozicích prostředku TASER.
7. Jaká je četnost (statistika) použití donucovacího prostředku taser – od jeho zavedení do výbavy příslušníků PČR (od roku 2006?) po současnost – ročně (pokud možno rozčlenit na jednotlivé kraje), a jaká je statistika použití donucovacích prostředků obecně (všech evidovaných typů) za roky 2018-2023 (taktéž i na úrovni jednotlivých krajů)? V kolika % případů incidentů je použit donucovací prostředek (vzhledem k celkovému počtu) obecně.
Pojem "taser" se na seznamu zákonných donucovacích prostředků nevyskytuje. Dle statistik, které má Ředitelství služby pořádkové policie k dispozici, je veden pouze souhrn vrhacích prostředků majících povahu střelné zbraně podle jiného právního předpisu s dočasně zneschopňujícími účinky spadajících pod písm. d) §52 zákona 273/2008 Sb., o Policii České republiky, mezi kterými je i prostředek slangově označovaný jako "taser". Samostatnou statistiku vedenou Úřadem vnitřní kontroly máte k dispozici od roku 2016 v otázce č. 8.
Obecnou statistiku použití donucovacích prostředků od roku 2018 naleznete v příloze.
8. Je zaznamenán pokles počtu použití střelných zbraní v nebezpečných situacích po zavedení taseru do výbavy u příslušníků PČR?
Úřad vnitřní kontroly disponuje počty použití zbraně a taseru:
Použití zbraně a donucovacích prostředků varovný výstřel
|
rok |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
2021 |
2022 |
2023 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Celkem |
29 |
26 |
23 |
28 |
35 |
28 |
26 |
14 |
Počty použití donucovacího prostředku taser:
|
rok |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
2021 |
2022 |
2023 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Celkem |
16 |
37 |
58 |
43 |
56 |
54 |
54 |
62 |
10. Jaké vzorce zranění a závažných následků po aplikaci výboje taseru jsou zaznamenány (pokud je standardem lékařské vyšetření po expozici) a kolik jich bylo (např. poranění očí, zásah citlivých oblastí, závažná tepelná poranění při použití zařízení v hořlavé atmosféře a jeho iniciace hořlavých či výbušných par, traumata postaktivačních pádů, smrt v souvislosti s expozicí, …)?
Platí pro otázku č. 9 a 10.
Povinný subjekt statisticky nesleduje a nevykazuje požadované údaje. Nedisponuje proto požadovanou statistikou a žádný právní předpis mu neukládá, aby jí disponoval. Vytvoření takové statistiky by předpokládalo rozsáhlou analýzu spisového materiálu vedeného útvary Policie České republiky od zavedení distančního elektrického paralyzéru do vybavení jejich příslušníků až do současnosti. Zákon č. 106/1999 Sb. neukládá povinnému subjektu takovou povinnost. Ustanovení § 2 odst. 4 tohoto zákona stanoví, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
11. Zda existuje dokument souhrnného reportu celého procesu a jeho fází zavádění taser do výbavy u příslušníků PČR?
Dokument, který by proces používání prostředku Taser do výbavy u příslušníků PČR včetně jednotlivých fází řešil, neexistuje. Pořizování probíhá průběžně, na základě potřeb, které uplatňují jednotlivá KŘP v plánech na příslušný rozpočtový rok. Přitom je vždy posuzována účelnost s ohledem na plněné úkoly.
12. Jaký je ekonomický přínos taseru ve výbavě (např. pokud došlo k snížení počtu zranění s jeho používáním, jak velké jsou náklady či ušetřené finanční prostředky na ošetření, hospitalizace, pracovní neschopnost, soudní spory a odškodnění)?
Prostředek Taser byl v minulosti zaveden mj. z důvodu, že se při jeho používání snižují rizika pro zdraví a život osoby, proti které je zákrok veden.
Viz odpověď v otázce č. 15.
13. Jaká je statisticky zaznamenaná účinnost a efektivita taseru při jeho použití u incidentů v terénu? Je standardní doba expozice (5 sekund) dostatečná nebo jsou statisticky zaznamenány spíše prodloužené a opakované expozice, tj. v kolika % případů je expozice kumulovaná? V kolika % případů došlo k selhání donucovacího prostředku taser, tj. byl jako prostředek neúčinný a musela být použita vyšší forma síly (na základě dostupných statistik použití v terénu u PČR)?
14. Jaké jsou statisticky nejčastěji využívané provozní režimy taser – kontaktní, distanční, kombinovaný (v případě selhání jedné z elektrod, která se nezachytí do těla či oděvu cíle) či pouhá prezentace bez aktivace zařízení (výstraha použití)? Pokud je evidováno, tak prosím o konkrétní četnost, případně přibližný odhad, poměr na základě evidence dat.
15. V kolika % případů použití taser je subjekt ozbrojen a jakou zbraní nejčastěji? V kolika % případů je na základě statistických dat subjekt vystavený výboji cizí státní příslušnosti či příslušnosti k menšině?
Platí pro otázku č. 12 až 15.
Povinný subjekt statisticky nesleduje a nevykazuje požadované údaje. Nedisponuje proto požadovanou statistikou a žádný právní předpis mu neukládá, aby jí disponoval. Vytvoření takové statistiky by předpokládalo rozsáhlou analýzu spisového materiálu vedeného útvary Policie České republiky od zavedení distančního elektrického paralyzéru do vybavení jejich příslušníků až do současnosti. Zákon č. 106/1999 Sb. neukládá povinnému subjektu takovou povinnost. Ustanovení § 2 odst. 4 tohoto zákona stanoví, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
16. Jaká je životnost zařízení taser? Byly již některé kusy vyřazeny?
Životnost paralyzéru Taser je výrobcem uváděna 5 let. Doba využití pro potřebu Policie ČR však závisí na četnosti používání v rámci útvaru a péči o tyto prostředky. Praxe prokázala, že při správném používání a údržbě je reálná životnost paralyzéru Taser i více než 10 let. Od roku 2006, kdy byly první paralyzéry pořízeny, se jich vyřadilo 82 ks.
17. Uvažuje se o rozšíření donucovacího prostředku taser mezi další příslušníky PČR (nejen zařazené do prvosledových hlídek či do speciálních útvarů a jednotek) vzhledem k novele zákona o zbraních a střelivu a skutečnosti rozšíření taseru např. i mezi příslušníky městské a obecní policie?
Povinný subjekt konstatuje, že ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. praví, že informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se však povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Nelze tedy poskytnout informaci o realizaci jakýchkoli činností, o nichž může být teprve eventuálně rozhodováno. Požadovaná informace tak ve smyslu výše citovaného ustanovení zákona č. 106/1999 Sb. neexistuje, jelikož není nikde žádným způsobem zaznamenána a povinný subjekt by pro zodpovězení Vaší otázky musel rozhodnout a nově tím požadovanou informaci vytvořit. Na budoucí rozhodnutí povinného subjektu se ale, jak již bylo řečeno výše, informační povinnost nevztahuje. Žádný právní předpis zároveň neukládá povinnému subjektu požadovanou informací disponovat.
Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. posoudila Vaší žádost a konstatuje, že informace požadované pod bodem 17. týkající se městské a obecní policie nespadají do její působnosti. Tyto informace spadají do působnosti Ministerstva spravedlnosti ČR, které je samostatným povinným subjektem.
Z tohoto důvodu žádost ve vztahu k těmto informacím povinný subjekt podle § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. odkládá.
18. Uvažuje se o vykazování záznamů a zveřejňování hlášení o použité síle na základě evidence incidentů použití síly a donucovacích prostředků policií v ČR?
Povinný subjekt konstatuje, že ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. praví, že informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se však povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Nelze tedy poskytnout informaci o realizaci jakýchkoli činností, o nichž může být teprve eventuálně rozhodováno. Požadovaná informace tak ve smyslu výše citovaného ustanovení zákona č. 106/1999 Sb. neexistuje, jelikož není nikde žádným způsobem zaznamenána a povinný subjekt by pro zodpovězení Vaší otázky musel rozhodnout a nově tím požadovanou informaci vytvořit. Na budoucí rozhodnutí povinného subjektu se ale, jak již bylo řečeno výše, informační povinnost nevztahuje. Žádný právní předpis zároveň neukládá povinnému subjektu požadovanou informací disponovat.
19. Využívá PČR i donucovací prostředek jako jsou elektrické štíty ke kontrole davu? Pokud ne, uvažuje o jejich zařazení do výbavy?
Donucovací prostředek elektrické šíty Policie ČR neužívá.
20. Uvažuje PČR o zavedení do výbavy ozbrojené (i méně smrtícími technologiemi) bezpilotní prostředky nebo je to nepřípustné z hlediska etiky?
Povinný subjekt konstatuje, že ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. praví, že informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se však povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Nelze tedy poskytnout informaci o realizaci jakýchkoli činností, o nichž může být teprve eventuálně rozhodováno. Požadovaná informace tak ve smyslu výše citovaného ustanovení zákona č. 106/1999 Sb. neexistuje, jelikož není nikde žádným způsobem zaznamenána a povinný subjekt by pro zodpovězení Vaší otázky musel rozhodnout a nově tím požadovanou informaci vytvořit. Na budoucí rozhodnutí povinného subjektu se ale, jak již bylo řečeno výše, informační povinnost nevztahuje. Žádný právní předpis zároveň neukládá povinnému subjektu požadovanou informací disponovat.
21. Jsou v prostředí ČR zaznamenány případy klasifikované jako náhlé úmrtí zadržených subjektů (arrest-related-death)? Pokud ano, kolik a za jaké časové období?
U případů náhlého úmrtí osob v průběhu služebního zákroku se nejčastěji jedná o selhání organismu při intoxikaci omamnými a psychotropními látkami.
V přiložené tabulce naleznete údaje založené na prvních informací z Národního operačního centra.
Počty náhlých úmrtí zadržených osob
|
rok |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
2021 |
2022 |
2023 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Celkem |
3 |
0 |
2 |
2 |
2 |
2 |
3 |
1 |
22. Je v současné době důvěra široké veřejnosti v činnost PČR nižší a případně jaký je vztah veřejnosti k tomuto ozbrojenému bezpečnostnímu sboru (např. vzhledem k některým neobjektivním medializacím případů, pořizování videozáznamů občany ze zákroků příslušníků PČR a jejich sdílení na sociálních sítích,…na základě pravidelných průzkumů spokojenosti občanů)?
Policie ČR je jednou z dotazovaných a sledovaných kategorií pravidelných výzkumů veřejného mínění realizovaných agenturou CVVM, STEM.
Tyto výzkumy ukazují dlouhodobý růst důvěry v Policii ČR (od roku 2011 z 51 % na 75 % v roce 2023). Současně probíhá pravidelná analýza nálad na sociálních sítích doplněná o vývojové trendy počtů nových sledujících a i v této oblasti generujeme výrazně pozitivní sentiment spojený s tím, že sociální sítě Policie ČR jsou dlouhodobě nejsilnější (v kontextu dosahu a počtu sledujících) ze všech státních institucí.
23. Je známá průměrná doba trvání (konkrétní časový úsek) konfrontace policisty se členem veřejnosti v případech použití donucovacího prostředku?
Takový údaj není evidován, a proto statisticky sledován.
24. Jsou standardně při služebních zákrocích pořizovány videozáznamy ze strany příslušníků PČR, aby byly dostupné objektivní informace ohledně okolností, které předcházely jednání zasahujícího člena PČR při jeho případném rozhodnutí o použití donucovacího prostředku? Jsou videozáznamová zařízení standardně ve výbavě příslušníků PČR?
Videozáznamy při služebních zákrocích jsou ze strany příslušníků Policie ČR pořizovány a zároveň jsou policisté k tomu účelu vybaveni příslušným zařízením. Užití takového zařízení upravuje interní akt policejního prezidenta.
25. Existuje v současné době zvláštní postup použití síly (donucovacích prostředků) ze strany PČR na zranitelné osoby (duševně nemocné, intoxikované, apod.?) a pokud ano, podle jakého aktuálně platného dokumentu či směrnice?
Tuto problematiku upravuje zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, konkrétně hlava 9, zejména § 58.
26. U jaké taktiky a donucovacího prostředku (po střelné zbrani) – je zaznamenán největší počet zranění při služebních zákrocích? Předem Vám velice děkuji za kladné vyřízení mé žádosti o poskytnutí informací, a co nejpřesnější zodpovězení mých dotazů.
Povinný subjekt statisticky nesleduje a nevykazuje požadované údaje. Nedisponuje proto požadovanou statistikou a žádný právní předpis mu neukládá, aby jí disponoval. Vytvoření takové statistiky by předpokládalo rozsáhlou analýzu spisového materiálu vedeného útvary Policie České republiky od zavedení distančního elektrického paralyzéru do vybavení jejich příslušníků až do současnosti. Zákon č. 106/1999 Sb. neukládá povinnému subjektu takovou povinnost. Ustanovení § 2 odst. 4 tohoto zákona stanoví, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
kpt. Irena Pilařová
15. května 2024